Lesní setkání erotické poviedky

Vždycky jsem měl slabost pro starší ženy. Nedokážu přesně vysvětlit proč, ale ten pocit, když sdílím své tělo s někým zkušenějším, zralejším a sebevědomým, mě zkrátka neuvěřitelně vzrušuje. Má to v sobě náboj, který u mladších dívek marně hledám. ​Byl sobotní podvečer. Běhal jsem v lese kousek za městem. Jindy rušné stezky už utichly a mezi stromy se neslo jen jemné šumění listí a můj pravidelný dech. Běžel jsem po své obvyklé trase, když jsem tě uviděl v protisměru. Už z dálky jsi mě upoutala. Tvůj zevnějšek a držení těla by hravě strčily do kapsy jakoukoli dvacítku.

​Když jsme se míjeli, naše pohledy se střetly. V tvém úsměvu bylo něco víc než jen zdvořilost – byl to vyzývavý, vědoucný pohled, ze kterého se mi okamžitě rozbušilo srdce. Nedokázal jsem odolat a na vteřinu jsem sklouzl očima k tvým přiléhavým legínám. Byly tak zařízlé, že nenechávaly vůbec žádný prostor pro představivost. Byl to jasný signál, na který jsem celou tu dobu, co sem chodím běhat, podvědomě čekal. ​Nezaváhal jsem. Otočil jsem se a vyrazil za tebou. ​Ty jsi však nezačala utíkat. Místo toho jsi zpomalila a s naprostým klidem jsi zahnula na úzkou, prašnou cestičku, která mizela v hustém křoví. Vběhl jsem za tebou, srdce mi bušilo až v krku. Když jsem tě našel, na okamžik se mi zastavil dech. Seděla jsi opřená o spadlý kmen stromu, nohy roztažené dokořán. Viděl jsem, jak si prsty přejíždíš po vlhkém rozkroku a nespouštíš ze mě oči.

​V tu ránu se mi v kraťasech začala vzdouvat tvrdá erekce. Přistoupil jsem blíž a v našem tichém pohledu bylo všechno. Žádná slova nebyla potřeba. Oba jsme chtěli to samé – teď a tady. ​Vrhli jsme se na sebe s divokostí, která nás oba překvapila. Po chvíli dychtivého osahávání a líbání jsi klesla na kolena a vzala jsi ho celého do úst. Byl to nepopsatelný pocit. Musel jsem tě po chvíli odtáhnout, protože kdybych tě nechal sát jen o pár vteřin déle, přišli bychom o to nejlepší. ​Vytáhl jsem ho z tvých hladových úst, prsty jsem ti prohrábl vlasy a prudce jsem do tebe vnikl. Začal jsem pomalu, ale cítil jsem, jak jsi poddajná a neuvěřitelně vlhká. Chtěla jsi víc. Začal jsem přirážet rychleji a tvrději. Nechali jsme se unášet společným rytmem, dokud se lesem neozvalo naše společné, hlasité heknutí.

​Když jsme skončili a slunce zapadalo za obzor, zůstala jsi celá od mého teplého semene. Jen jsi se na mě s uspokojeným, šibalským úsměvem podívala a zbytek jsi jemně setřela do svého propoceného trička. ​S tichým díkem a pohledem, který sliboval, že tohle nebylo naše poslední dobrodružství, jsme se rozešli do houstnoucí tmy.