Nový dech touhy erotické poviedky

Jarka bydlela v činžáku už přes dvacet let. Elegantní, sebevědomá žena, která i v téměř šedesáti vypadala skvěle. Vlasy vždy upravené, šaty🡕 , co lichotily její postavě, a oči, které uměly okouzlit na první pohled. Když šla po chodbě, sousedi si šeptali – měla sexepíl, který se nedal přehlédnout.

Jednoho dne se do domu nastěhoval Vojtěch, kluk kolem pětadvaceti. Student, ale zároveň už pracoval na částečný úvazek. Sympatický, usměvavý a vždy ochotný. Poprvé se potkali, když nesl těžké krabice do svého nového bytu. Jarka mu podržela dveře. "Děkuju, sousedko," usmál se. "Jarka," podala mu ruku. "A ty jsi?" "Vojtěch, ale říkají mi Vojta."

Od té chvíle se potkávali častěji. Někdy na schodech, jindy před domem. Vojta jí párkrát pomohl s taškami, jindy jí opravil žárovku na chodbě. Mezi nimi pomalu vznikalo něco, co si ani jeden nechtěl nahlas přiznat.

Jednoho večera, když Jarka vracela prázdné tašky do bytu, potkala Vojtu na schodech. V ruce láhev vína. "Nechcete se přidat? Je mi samotnému trochu smutno," usmál se nejistě. Chvíli váhala, ale pak kývla. "Tak dobře, ale jen na skleničku."

U něj doma vonělo vše novotou. Krabice ještě nebyly všechny vybalené, ale na stole stála sklenička a otevřená láhev. Nalil jim oběma a posadili se na gauč. Povídali si dlouho – o životě, o snech, o rozdílu věků, který paradoxně neodděloval, ale přitahoval.

Víno teklo, smích sílil a vzdálenost mezi nimi se zkracovala. Až se jejich ruce dotkly. Jarka se pousmála, chtěla něco říct, ale Vojta ji umlčel polibkem. Krátkým, opatrným, ale upřímným.

Jarka ztuhla. "Vojto... já jsem skoro dvakrát starší než ty.". "A právě proto tě chci," zašeptal a políbil ji znovu, tentokrát vášnivěji.

Polibky sílily, jeho ruce klouzaly po jejím těle, nejistě, ale dychtivě. Sundal jí svetr🡕 , rozepnul halenku. Pod ní odhalil plné, zralé poprsí, které si zasloužilo obdiv. Jarka zasténala, když jí jemně sevřel bradavku mezi prsty.

Ona mu stáhla tričko, hladila jeho pevné tělo a cítila, jak se jí mezi stehny probouzí touha. Přitiskla ho k sobě a rukou zajela níž, až narazila na jeho tvrdost. Jeho dech se zrychlil, oči ztemněly.

"Chci tě," vydechl.

Na gauči se to rozjelo naplno. Vojta jí stáhl sukni🡕 a kalhotky, rozhrnul jí stehna a zajel jazykem mezi ně. Jarka zalapala po dechu, držela se opěradla, její tělo se prohýbalo v rozkoši. Nikdy si nemyslela, že ji někdo tak mladý dokáže rozpálit do ruda.

Když byl čas, Vojta se položil mezi její nohy a pomalu do ní pronikl. Byla horká, těsná, a jeho pohyby byly nejprve opatrné, pak dravější. Jarka sténala, šeptala mu do ucha jeho jméno a svírala ho nohama kolem boků.

A pak přišlo to, co nečekala. "Chtěl bych tě... vyzkoušet i jinak," řekl zadýchaně a políbil ji na krk. Jarka zrudla, pochopila, co myslí. Celý život to odmítala, bála se. Ale v tu chvíli cítila, že mu věří. Že právě tohle mladické šílenství jí může dodat novou jiskru. Přikývla.

Vojta ji otočil, zvedl jí boky a pomalu, s citem, pronikl zezadu tam, kam nikdy nikoho nepustila. Nejprve to pálilo, ale pak se tělo uvolnilo. Vzdechy se změnily v hlasité sténání, Jarka se nechala unášet, její tělo vibrovalo novou energií. Bylo to zakázané, nové, neskutečně vzrušující.

Když oba dosáhli vrcholu, svalila se vedle něj, zadýchaná, zpocená, ale s úsměvem na tváři.
"Ty jsi blázen," vydechla. "Možná," usmál se Vojta, "ale myslím, že jsem ti dal něco, co ti nikdo jiný nedal." Jarka ho políbila a pohladila po tváři. "To máš pravdu. A víš co? Přesně to jsem potřebovala."